Vilcacora, Uňa de gato nebo
také Uncaria tomentosa je dřevitá, světle hnědá, popínavá rostlina. Je nazývána královnou Amazonie a také
„kočičí dráp“ pro své trny, které se nacházejí u každého listu. Místní domorodci ji považují za svatou rostlinu, a je opředená mnoha legendami. Jedna z nich praví, že Vilcacoru objevil bojovník kmene Ashaninka, když se raněný prodíral džunglí. Spatřil totiž divoké amazonské šelmy, jak svými drápy tuto rostlinu trhaly a pily její nektar. Ten jim dal tolik síly, že když se vydaly na lov, okamžitě ulovily velkou srnu. Bojovník se tedy k rostlině doplazil, a také nektar ochutnal. Vilcacora mu tak zachránila život.
V Evropě se objevila teprve nedávno, získává však na popularitě. Dostala se sem hlavně díky polskému fytoterapeutovi jménem
Edmund Szeliga. Ten
terapeutické schopnosti Vilcacory objevil díky domorodým medicínským postupům.
Používá se především kůra Vilcacory. Nálev z ní je chuťově nevýrazný, má načervenalou barvu, a hodí se k popíjení za tepla i za studena. Vilcacoře se přisuzuje schopnost bojovat s mnoha závažnými, civilizačními chorobami. Dokáže posílit organismus a dobít jeho energii. Dále se využívá ke zlepšení stavu revmatismu, žaludečních vředů, k posílení imunity. Pro preventivní očistnou kúru je doporučováno tříměsíční pravidelné používání Vilcacory a pro řešení již vzniklých obtíží, závisí délka používání na konkrétním druhu, obvykle bývá 6 a více měsíců.
Vilcacora je tak po Mace hned druhou naší nejvyhledávanější peruánskou bylinou.
Vilcacora pomáhá bojovat s arteriální hypertenzí (vysoký tlak krve v tepnách), proto se
NEDOPORUČUJE osobám se sníženým krevním tlakem. Nedoporučuje se užívat osobám s poruchami krvetvorby, hemofilikům, osobám s transplantací orgánů a tkání, osobám které právě prodělávají chemoterapii a radioterapii a ženám, které chtějí otěhotnět.
Další zajímavosti o Vilcacoře (Kočičím drápu) najdete na našem blogu.